Přinášíme příběh o duchovní cestě, která zahrnuje setkání s Bohem i Ďáblem. Co jsem prožil a jaké poznání mi to přineslo?
S Bohuslavem Větrovským až na dno lidské duše.
(Článek otištěný v tisku).
Když se narodil, u jeho kolébky nejspíš stály tři sudičky. První mu dala do vínku výjimečné schopnosti. Od druhé dostal nezměrnou energii a lásku k životu. A od třetí, té škodolibé, jak už to bývá, komplikovaný osud.
Když povyrostl, do rukou se mu dostala Kabala. Najednou věděl, že to je ONO. Jakoby dostal klíček k tajemství života. Stejně intenzivní pocity prožíval při studiu díla českého fenoména v oboru experimentální psychologie Břetislava Kafky. Potkal své učitele, pronikl do podstaty duchovních řádů. Našel vzácné kamínky, ze kterých trpělivě skládal mozaiku své životní filozofie. Dnes je osobností na scéně alternativní medicíny, je vyhledávaným znalcem a učitelem pro lidi otevírající se duchovnímu poznání.
„Pohlédl jsem do tváře Ďábla, ale viděl jsem i Boha. A to mi dává sílu kráčet vpřed. V duchu pokorně děkuji za všechno prožité zlo. Chápu, jak moc mě posunulo vpřed. Pochopil jsem to, co jsem vždy někde uvnitř cítil – že mým skutečným posláním je prostřednictvím svých schopností pomáhat lidem,“ říká.
* * *
Těm, kteří přijdou do styku maximálně s Biblí a běžně dostupnou duchovní populární literaturou musí připadat některá vaše témata na přednáškách dost odvážná? Hovoříte o duchovních řádech, které řídí veškeré dění ve světě, o politicích, kteří s námi manipulují…
Já nehovořím odvážně, pouze sděluji pravdu. Jsou skutečnosti, které se lidstvu zatajují a lidem v České republice obzvláště. Ti, kteří vládnou si myslí, že mohou dělat z lidí hlupáky, jak po ekonomicko politické stránce, tak po té duchovní. Velmi si vážím zejména pana kardinála Vlka, který je velkým bojovníkem za to, aby tomu tak nebylo. Ale i jiných představitelů církví, kteří ví, že musí nastat duchovní obroda národa, takové druhé národní obrození. Protože tady došlo k úmyslné devastaci duchovních hodnot, jak před rokem 1939, tak po roce 1945, 1948 a zvláště po roce 1989.
Nerad slyšíte oslovení léčitel. Proč?
Když mi někdo řekne, že je lidový léčitel, zeptám se ho, čím vlastně léčí. A hlavně jaké je jeho poznání, jeho filozofie. Kdekdo si myslí, že je léčitel, protože léčí lidi, ale kdepak, lidi se léčí sami. Já jim stanovím diagnózu, určím postup léčby, předepíšu bylinky, čajíčky a ostatní už je na nich. Kdo se chce vyléčit, dodržuje léčebné postupy a uzdraví se. Kdo ne, neuzdraví se. A hlavně, lidé musí věřit, že budou vyléčeni a směřovat k tomu všechny své myšlenky. Maximálně tu totiž funguje sugesce a autosugesce – dva fenomény, které lidstvu od nepaměti pomáhají zvládat i ty nejtěžší situace.
Jak byste vlastně definoval nemoc?
Musíme si především uvědomit, že vše, co je kolem nás, i my samotní, je energetické podstaty. Je to pouhé vlnění (vibrace) v daném čase a prostoru. Vše je pohybem molekul, protonů a neutronů. Nemoc je tedy energetická porucha. Je to zcela klasická fyzika. Ale je důležité říci, že prvopočátek této poruchy vzniká vždy v naší psychice. Alternativní medicína a tajné nauky vycházejí z přesného dodržování doposud neobjevených fyzikálních zákonů a chemických reakcí, na druhé straně však i z božích zákonů, které zatím nebylo dáno lidstvu poznat, protože nedosáhlo potřebné duchovní úrovně.
Takže vlastně i myšlenka je jakousi jemnou formou energie…
Ano, samozřejmě. A velmi silnou formou. Největší mystici dokáží myšlenky zhmotňovat.
Právě zhmotňování myšlenek se věnuje řada populárních knih. Prý stačí několikrát denně opakovat určité formulky, například – jsem bohatý, úspěšný, vyrovnaný… a jejich obsah se brzy stane skutečností?
Člověk může takové formulky opakovat, až z toho zblbne. Potom jsou plné psychiatrické léčebny. Měl jsem případ, kdy mě jedna rodina požádala o pomoc. Šlo o paní, která přímo hltala podobné knihy zabývající se různými směry alternativní medicíny. Snažila se dodržovat v nich uvedené postupy a příkazy, až z toho měla vážné psychické potíže. Když jsem přijel a viděl tu hromadu knížek, nedivil jsem se. Nechal jsem je úhledně zabalit, vynést na půdu a pak jsme si povídali a povídali. Dnes už pochopila, že kdyby v tom pokračovala, jistě by skončila v Bohnicích.
Většina lidí u nás ale nemá kvalitní vedení v duchovní oblasti, spoléhají, jako zmíněná paní, na to, co nabízí populární literatura. Co byste jim poradil, aby se nedostali do slepé uličky?
Já doporučuji všem, aby začali u největšího českého fenoména zabývajícího se duší člověka, který se jmenoval Břetislav Kafka a pocházel z Červeného Kostelce. Jeho kniha Nové základy experimentální psychologie je sice velmi složitá, ale stojí za to se jí prokousat, je to skvělý základ. Je velmi ceněná na univerzitách, které se zabývají těmito směry. Málokdo ví, že Kafka je dodnes velice uznáván na Západě i na Východě. Ti, kteří ovládají tajné nauky většinou okamžitě zareagují. Když řeknu, že jsem z Československa, protože Českou republiku nikdo nezná, říkávají: „Á, u vás je Franz Kafka a Břetislav Kafka.“ Já říkám ano a jsem potěšen. Břetislav Kafka vyšlapal novou cestu poznávání duše a člověka jako takového.
Nakolik vás jeho učení ovlivňovalo ve vašem vývoji?
Nutil mě přemýšlet o jeho pohledech a postupech a udivovalo mě, kolik společných rovin zde nacházím. Na základě svých poznatků a zkušeností jsem totiž dospěl k obdobným závěrům a vypracoval několik nových technik. Své poznatky bych chtěl zveřejnit ve vlastní knize.
Břetislav Kafka měl kolem sebe mnoho zajímavých lidí, potkal jste se s některými z nich?
Ano, potkal. Se synem Břetislava Kafky, který měl velice čistou duši a dobré srdce. Dokázal pohladit slovem a o tatínkovi hovořil velice krásně. Potkal jsem se nejen s ním, ale i s potomkem Edy Křečka, proslulým médiem pana Kafky, a mohu potvrdit, že i on je stejně hypnobilní jako jeho pradědeček. A do třetice jsem se potkal i s řídícím učitelem panem Ducháčem, nejbližším spolupracovníkem Břetislava Kafky. Byl jsem překvapen jeho duchovní úrovní a znalostí mystiky a tím, jak ve svém požehnaném věku srší vitalitou.
Je zvláštní, že Břetislav Kafka znal všechny zákonitosti lidského ducha, myšlení, sílu autosugesce, sugesce, vyléčil svými metodami stovky lidí a přesto sám celý život trpěl nejrůznějšími těžkými nemocemi, od kterých si nedokázal pomoci…
To je právě takový paradox, člověk, který rozdává lidem, sám nejvíce trpí a nedokáže si pomoci. Formou nemocí na něj působí anděl pokušení a různí démoni. Aby mu někdo pomohl, musel by být energeticky daleko silnější, než on. Je to složité…
Ale na druhé straně se říká, že bychom měli být vděční za každé utrpení, které nás potká, protože teprve na dně člověk objeví svoji duchovní sílu.
Nejen to, objeví tam svoji sílu lidskosti a mnoho dalších věcí. Každé utrpení nás posílí, je to zkouška v tomto čase a prostoru. Záleží na nás, zda ji zvládneme, či nezvládneme, zda půjdeme cestou k Bohu nebo k Ďáblovi. Každý má na výběr.
Rád používáte výraz „Země – planeta kříže“, lze to chápat tak, že si sem přicházíme pro své utrpení a na zádech nosíme svůj kříž?
Ano, kříž je dokonalý symbol. Vezměme jeho horizontální část posuňme do horní třetiny, vznikne znak křesťanství. Naopak, když tuto část posuneme do spodní třetiny, máme znak Satana. V kříži je obsaženo vše, dobro i zlo, Bůh i Ďábel. A jako Ježíš, když šel na Golgotu si každý neseme na zádech svůj kříž. Právě tím, jak zvládáme utrpení si ten kříž zlehčujeme nebo přitěžujeme. Když se pak v okamžiku smrti dostáváme na tu Golgotu, jsme ukřižovaní stejně jako Ježíš. A tam najednou jasně vidíme, zda je náš kříž obtěžkaný hříchy nebo čistý a lehký jako odrazový můstek na cestě k Bohu, do toho světelného tunelu, který krásně popsal pan Moody…
… a snad ještě krásněji namaloval Hieronymus Bosch.
To je jeden z mým nejoblíbenějších malířů.
Jaký je váš osobní kříž?
Byl jsem s Ďáblem a byl jsem s Bohem – to je můj kříž. Bylo mi dáno vidět obě bytosti, proto v ně věřím. Dali mi možnost, abych se přesvědčil o jejich existenci. Procházím utrpením jako každý obyčejný člověk, i já bývám nemocný a řeším složité životní situace. Abych si ten svůj kříž nezatěžoval, snažím se prostřednictvím schopností, které mi byly Bohem dány pomáhat všude, kde je potřeba.
Na přednáškách často hovoříte o řádech jako o skutečné duchovní elitě naší planety.
Ano, velmi uznávám šest řádů, které jsou základem veškerého ekonomicko-politického i duchovního hnutí na této planetě. V první řadě jsou to Templáři, dále Maltézští rytíři, Řád svatého Lazara (od něj název lazeret), Řád německých rytířů, velice zvláštní Řád svobodných zednářů a nakonec řád, který stojí nade všemi a to jsou Rozenkruciáni, ty vycházejí ze všech jmenovaných řádů. Jsou to společenství pro zasvěcené a nechci se proto o nich více zmiňovat.
Bibli považujete za „tříčtvrteční knihu“. Proč?
Z prostého důvodu. Na pátém koncilu si katolíci společně s papežem Bibli přizpůsobili k obrazu svému. Byly z ní vyňaty všechny pasáže o reinkarnaci a provedeny další úpravy. Stejně jako v pozdější době, kdy jiné církve pozměňovali její obsah ve prospěch svých zájmů. Proto Bibli v dnešní podobě považuji za neucelenou, tříčtvrteční. Myslím, že dnes je nejblíže původnímu učení Krista pravoslavná církev. Já osobně však za knihu číslo jedna považuji Kabalu. Vždyť co nesl Mojžíš, když sestupoval z hory Sinai? V pravé ruce Desatero, v levé Kabalu.
Vím, že je to učení velice složité a že Židé Kabalu studují celý život. Byla to asi nesmírně obtížná cesta porozumnět jí?
Nesmírně. Člověk neustále tápe. Pokud se sám nedostane do určitých komnat duchovního rozvoje, nikdy nepochopí. Často znenadání se mu v hlavě rozsvítí, jako když se rozzáří žárovka, a najednou ví, kudy má jít. Ale rozhodně je asi složité zvládnout to sám, já měl štěstí na výborné učitele. O Kabale málokdo ví, že je mnohem starším učením, než židovský národ. A málokdo asi ví, že vychází z učení bájných Atlanťanů. Je však důležité podotknout, že dnes mezi Židy i ostatními učenci Kabaly jsou zastávány rozdílné přístupy a teorie vysvětlování rovin časoprostorů a jsou i velké rozdíly v obecném chápání Kabaly.
Zaujalo mě, jak Kabala znázorňuje uspořádání světa, jak chápe člověka…
Můžeme si to pro názornost představit jako velký dům, který má 97 pater, čili časoprostorů, uprostřed jsme my. Od nás nahoru se rozprostírá jemnozrnný svět, chcete-li jangový nebo pozitivní, který spravuje Bůh. Dole je hrubozrnný svět, jinový, negativní, kterému vládne Světlonoš, Lucifer neboli Ďábel, chcet-li. Od těchto nejvyšších bytostí se všechno odvíjí. Stejně tak lidské tělo není jen tím fyzickým tělem, které vidíme, ale máme i tělo astrální a duchovní. Právě o naše duchovní tělo bojuje anděl pokušení ze strany Světlonoše a anděl spásy ze strany Boha. Tedy vždy je na nás zda se svými postoji a činy přibližujeme více Bohu nebo Ďáblu.
97 časoprostorů – to je konečná verze? Něco přeci musí existovat i za nimi – hvězdy, planety… Není Kabala jen učení, které mapuje jednu buňku nějakého daleko většího organismu?
Kabala je učení právě toho většího organismu. Musíme si uvědomit, že život lidstva nebyl dán Darwinovou teorií, jak nás učí ve škole, moje poznatky směřují k jiné verzi. Věřím, že jednotlivé rasy lidí byly na Zemi implantovány ze souhvězdí, kde žijí jiné civilizace. A myslím, že jsme dávno kontrolovanou planetou mimozemských civilizací, které zde provádějí své reje. Lidstvu zatím není dáno k vědění vše. I se stávajícím poznáním se pereme, rozpoutáváme různé války a náboženské třenice. Dokud nevyspějeme, nebude nám dáno nahlédnout dál.
Jak si vysvětlujete, že často překvapivé informace, které uvádíte na přednáškách, přestože jsou doložitelné a prokazatelné, většině lidí unikají? Proč lidé přesto věří tomu co se učí ve školách, co vidí v televizi nebo si přečtou v novinách…
Samozřejmě, manipulují nás ti, kteří si myslí, že jsou všemocní a neuvědomují si, že až umřou, tak po nich neštěkne ani pes. Ale dějiny píše lidstvo samo, každý národ si vybere, kdo byl dobrým člověkem. Vezměme si Jana Amose Komenského, Jana Husa, Jana Želivského, Jana Roháče z Dubé. Vezměme si celé naše opravdu české dějiny. Proč vlastně vzniklo husitství, proč, proč… a nejednou třeba zjistíme, že do českých zemí utíkali bratři z Templářského řádu, když velmistra rozlámali na kole ve Francii, protože byl bohatší, než francouzský král a tehdejší představitelé ekonomické, politické a církevní moci… Proto také profrancouzský papež tento řád zakázal. Asi nevíte, že tento řád byl bohatý zejména proto, že jako první na světě realizoval mezibankovní styk. A mohl bych pokračovat dalšími příklady. Lidem je zatajováno opravdu plno věcí…
Co dnešní politika, jak se vám jeví?
K tomu mohu říci snad jediné – je věrným obrazem stavu českého národa a jeho duchovního rozvoje.
A jak vnímáte současnou situaci v českém léčitelství?
Bohudík za den, kdy zákon o léčitelství úředně a oficiálně zakázali. Už bylo přespříliš řevnivosti a handrkování mezi lidmi zabývajícími se alternativní medicínou. Myslím, že by bylo moudré, aby se všichni, kteří mají co do činění s přírodní medicínou sjednotili a společně vytvořili vzdělávací systém s jednotnou terminologií, který by garantoval potřebnou úroveň znalostí a schopností léčitele. V loňském roce jsem s tímto záměrem inicioval založení Komory přírodní a alternativní medicíny a terapie ČR v Praze.
Jste prvním člověkem, který alternativní medicínu přednášel na univerzitě v kanadském Torontu na katedře homeopatie. Přivezl jste si odtud nějaké zkušenosti, které by se daly aplikovat v našich poměrech?
Určitě. Zaujal mě zejména postup lékařů při práci s pacienty. Nejdříve tam totiž využijí všechny dostupné alternativní postupy a preparáty a teprve potom, když nezaberou, nastupuje technická medicína a chemie. I když v mnohých případech má technická medicína své opodstatnění, za medicínu, která skutečně pomáhá lidem považuji přírodní medicínu. Kdybychom lékařům vzali veškerou techniku a chemii, nemají nic. Technická medicína odstraňuje následky nemoci, přírodní medicína odstraní kromě následků zejména příčiny. Příčina nemoci se totiž zrcadlí v duchovním a astrálním těle ještě dříve, než se nemoc projeví ve těle fyzickém.To znamená, že má svoji přípravnou fázi. A právě s tou umí pracovat přírodní medicína. Nicméně, jsem přesvědčen, že spolupráce lékařů a léčitelů může být velmi užitečná. Léčitelé by pro komunikaci s lékaři, jak už jsem uvedl, měli být vybaveni dostatečnou kvalifikací a lékaři by se naopak měli učit základům přírodní medicíny, aby lépe porozumněli léčitelům. Osobně spolupracuji s řadou lékařů, kteří jsou takovému přístupu otevřeni. A v tom vidím budoucnost.
(článek otištěný v AROMATERAPIE časopis pro zdraví)
—